Cirkusy
CIRKUSY
Každý tvor je zrozen jako svobodná bytost. Stejně jako lidem, ani zvířatům nestačí ke spokojenosti pouhý dostatek potravy. Všechny živé organismy se po tisíce a milióny let přizpůsobovaly svému životnímu prostředí, a proto jejich násilné věznění nemůže být nic jiného než celoživotní stres a utrpení. Zvířata v cirkusech jsou navíc nucena k nepřirozeným výkonům, často velmi brutálními metodami. Majitelé cirkusů se zvířaty a cvičitelé pochopitelně popírají užívání jakýchkoliv surových metod.
Drezůra
Vábením a lákáním na potravu nelze přimět například medvěda k tomu, aby jezdil na motorce. Nejde-li to po dobrém, předcházejí podobným, zdánlivě obdivuhodným nebo zábavným kouskům celé měsíce drezůry. Drezůra je nucení zvířete k nepřirozeným úkonům, které mnohdy překračují jeho síly a schopnosti. Vyjímkou při ní není používání takových pomůcek, jako jsou vidle, biče, bodce, elektrické obušky, plameny pochodní, obojky s hřeby do vnitř; nebo praktik jako bití a trápení hladem nebo žízní. Cvičitelé neváhají použít jakoukoliv metodu, jenom aby se dostavil výsledek... Časté je i ovládání zvířat pomocí drog a sedativ. Zvířata jsou pak malátnější a snáze manipulovatelná. Kvůli snížení rizika pro krotitele jsou šelmám mnohdy vybíjeny zuby a stříhány drápy. Celé číslo, které je pak publiku předváděno znamená pro zvíře soubor vynucených, nepříjemných, a nepřirozených pohybů. To vede k degradaci zvířete, a ve spojení s drezůrou trpí zvířata neustále strachem.
Zde je několik příkladů "etické" drezůry:
Medvědi - oblíbené panáčkování a tancování se vynucuje přikládáním rozpálených destiček na chodidla medvědů!
Opice - často publikum tleská různě oblečeným opičkám, které musejí často dělat nesmyslné kousky. Potlesk a hluk je pro opice stresující.
Tygři - není třeba si představovat metody, kterými se tyto šelmy, které se bojí ohně donucují proskakovat skrze hořící kruh.
Sloni - dělají nebezpečné stojky, všichni známe kulaté podstavce, které se používají proto, protože strach z pádu nebo zranění brání se slonům hnout z místa. Téměř v každém cirkusu je možné vidět na tělech slonů dvě výrazné skvrny, kterými se označují citlivá místa sloního těla, do kterých se zabodávají "sloní háky" - brutální nástroj, kterým cvičitel ovládá slona. Sloní kůže je přitom velmi citlivá na jakýkoliv - i lehký dotyk!
Násilí a strach...
O nedobrovolnosti vykonávání požadovaných úkonů svědčí biče, náhubky, klece a řetězy. Drezér například zná, nebo má označená místa na tělech zvířat, kde jsou jejich zvláště citlivé zóny. Úderem, nebo bodnutím do těchto míst je zvíře nuceno a ovládáno. Krotitel neustále zvířeti demonstruje svoji fyzickou a psychickou převahu a způsobuje mu tak stres. Stresovaná adeprimovaná zvířata, která neznají více než klec a drezůru, trpí duševními poruchami. Zejména u slonů a medvědů můžeme pozorovat nejrůznější typy zoochóz - mentálních postižení zvířat. Ty se projevují buď naprostou apatií, přešlapováním, nebo kýváním hlavou, ale také náhlou agresivitou, která může být nebezpečná i pro diváky, zejména pro důvěřivé děti. To především proto, že pro snažší manipulaci jsou zvířata držena maximálně bez možnosti pohybu a navíc pod neustálým psychickým tlakem. Tím, že se pak zvíře ocitne v prostornější manéži, projeví se jeho touha po svobodném pohybu a může dojít (a již mnohokrát došlo, zejména u slonů a medvědů) k nezvládnutelnému výbuchu agresivity zvířete. Rovněž hlasitá hudba, ostrá světla, pachy a potlesk publika zvyšuje u plachých zvířat pocity úzkosti a ohrožení.Řetězy a klec...
K nejhoším chvílím jednotvárného života cirkusového zvířete patří transporty. Cirkus objede během jedné sezóny desítky měst; delší vzdálenosti absolvují zvířata v transportních vagónech. Bez ohledu na jejich únavu, zdravotní stav nebo na počasí jsou převážena stovky kilometrů natěsnána v klecích a maringotkách. Zvířata spotřebují velké množství vody a potravy, což je problém zejména u cirkusů s velkým počtem zvířat. Napájení a krmení stojí mnoho peněz i času, proto jsou zvířata během transportu napájena jen zřídka, což pro ně opět znamená vystupňování celkového vyčerpání a strádání.
Původ exotických zvířat držených v cirkuse bývá často nejasný. Bývají pořizována i na černém trhu a během života se tak opakovaně stávají předmětem nezákonného obchodu. Zvířata stará, nepoddajná, přebytečná,nebo jinak nepoužitelná končí v lepším případě v zoologických zahradách, v horším v laboratořích, kde se stávají obětmi pokusů.
Po rozpadu státního podniku Československé cirkusy a varieté (cirkusy Praga, Evropa a Humberto) zastavilo Ministerstvo kultury jakékoliv dotace pro tento druh zábavy. Rozpadem podniku pak vzniklo několik desítek cirkusů a samostatných varietních aktivit. Mezi nimi vládne v současné době velká rivalita a boj o diváka zabíhá mnohdy až do nezákonných praktik. I přesto je cirkusáctví stále více považováno za podřadný druh zábavy.